Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 7. 2015

18. pěší pluk roku 1815

Dne 9. července 1815 si nedaleko Štrasburku nepřítel zřídil ve výhodném postavení mezi vesnicemi Oberhausbergen a Niederhausbergen opevnění tábor. Útok na nepřátelský tábor je zahájen v pět hodin ráno. Divize seřazená do dvou kolon směřuje svým pravým křídlem, které tvoří 18. a 57. pluk na Mittelhausbergen, zatímco levé křídlo 10. a 32. pluk se žene směrem na Oberhausbergen. Poslední útok armády francouzského císaře Napoleona. Obě vesnice jsou dobyty brilantním bodákovým útokem. Nepřátelská armáda se v naprostém chaosu snaží zachránit útěkem směrem na Dingsheim. Rakouští důstojníci vesměs padli do zajetí dříve, než stačili vstát s postele. Jakmile se plukovník Voirol zmocní v čele 18. pluku Mittelhausbergenu, opevní se v něm. Po několik hodin pak vzdoruje zuřivým protiútokům daleko početnějších navracejících se jednotek nepřítele. Vrchní generál vydává rozkaz k ústupu a jednotlivé prapory 18. pluku proto utvoří karé a odhodlaně odráží opakované útoky rakouských kyrysníků. Poté již stažení našich jednotek z bojové linie proběhne zcela nerušeně. Boje nedaleko Štrasburku si vyžádali na straně nepřítele okolo 2.000 mrtvých a raněných. Francouzská strana ztratila okolo 500 mužů. Během tohoto slavného dne Rýnské armády nezůstal 18. pluk nic dlužen své dřívější reputaci.

Ve zprávě generála Rappa se lze dočíst následující : „Všechny nasazené jednotky prokázaly obrovský bojový zápal a odvahu, zejména 10. lehký, 18. a 32. řadový pluk, které s nevídanou rozhodností zaútočily na vesnice, obsazené nepřítelem. Plukovník Voirol se v průběhu této bojové akce vyznamenal svým odvážným a energickým chováním, přesto, že pod ním byl zabit kůň; slova chvály rovněž zaslouží i jeho starší adjutant, kapitán Rey. Majoři Bonnet a Martinet z 18. pluku, stejně jako kapitán Charot prokázali během útoku na vesnici neobvyklou rozhodnost.“

Dne 21. července 1815 je s nepřítelem uzavřena vojenská dohoda a jsou definitivně ukončeny bojové akce. O něco málo později je 18. pluk rozpuštěn. Řadový pěší pluk číslo 18., který s takovou hrdostí šířil slávu francouzského jména na nesčetných bojištích republiky a císařství, se při ohlédnutí zpět za činy, které pluk vykonal, nelze ubránit hlubokému dojetí. Po velkých činech hodných císařské epopeje, odešel zahalen závojem vlastní slávy. Pro nás, je tím nejzářnějším vzorem odříkání, odvahy a ostatních vojenských ctností, které jakmile se jednoho dne ocitne vlast v nebezpečí, přivádějí na svět hrdiny! A proto se v budoucnu s klidným svědomím můžeme dovolávat oddanosti a rozhodnosti, kterými by měla být prodchnuta jednotka, jíž byla prokázána ta čest, že může nést označení 18. pěší pluk.

Zpracoval Michal Lukšíček

2015

Shako18e