Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. 11. 2019

Císař v Brně roku 1805

Dne 19. listopadu 1805 ráno opustily poslední rakouské oddíly Brno. Stráž na Špilberku převzal městský ozbrojený sbor. Již odpoledne věstily mraky prachu na Vídeňce (pozn. Vídeňská ulice), že se nepřítel blíží. U kláštera Milosrdných bratří je uvítal biskup Jan hrabě Taafe, apelační rada von Häcker a starosta se svou družinou. Francouzi, Nansoutyho kyrysnické pluky č.2 a č.3 v čele s maršálem princem Muratem vjeli do města Brněnskou branou. Princ Murat vtáhl s oběma kyrysnickými pluky Brněnskou branou, Brněnskou ulicí, Zelným trhem a Sedlářskou na Velké náměstí, kde byla přehlídka těchto pluků. Muratovy kyrysníci byli samí vysocí, statní lidé a všichni čistí jako ze škatulky. Brňáci je obdivovali a šeptali si, že tací lidé musí zvítězit. Byli umístěni ve městě. Princ Murat jako místní velitel se ubytoval na Velkém náměstí v domě číslo 26, který tehdy náležel baronu Dobbelsteinovi. Toho dne vtáhlo do Brna 30.000 Francouzů. Citadela Špilberk byla obsazena bez výstřelu. Francouzům padlo do rukou 60 kanónů, 6.000 pušek, mnoho tisíc centů prachu, mouky, prádla a šatů.

Druhého dne, 20. listopadu 1805, bylo na ulicích Brna neobyčejně živo. Lidé se obdivovali divným francouzským stejnokrojům a nekonečným řadám vojska. Tu se roznesla městem zpráva, že v poledne přijede sám velký císař! Pokud bylo místo na chodnících, všude se tísnili lidé. Před 12. hodinou se blížila francouzská armáda těsně k městu. Většina pluků prošla městem. O jedné hodině vtáhl Napoleon. Brňáci zatajovali při pohledu na jeho družinu dech. Děti hleděli na mameluky jako na zjevy z Tisíce a jedné noci. Při pohledu na statné jízdní gardisty, již v počtu 1.000 obklopovali svého milovaného císaře, se tajil hrůzou dech. Jak prostě se odrážel císař od skvělé družiny generálů! Ten, který dovedl bořit říše, byl oblečen v prostý šedý kabát, pod nímž prosvítala tmavozelená uniforma myslivců s výložkami. Jeho tvář byla výrazem znavenosti. Bledá pleť svědčila o mnohé probdělé noci v poli. Ubytoval se na místodržitelství.

Velikán, který přesto zanikal mezi ohromnými medvědími čepicemi své gardy a zelenobílými turbany mameluků. S těmi granátníky, s nimiž vjel do Brna, byl pod pyramidami již jako generál republiky. S císařem Napoleonem se na již zmíněném místodržitelství ubytoval i nový guvernér Brna generál Mortier. Generál Rapp měl svůj byt v ulici Dřevěná č. 129 (pozn. dnešní severní část ulice Běhounská nedaleko místodržitelství). Generál Valhubert bydlel u Nové Veselské brány v domě hraběte Clama (pozn. dnešní křižovatka ulice Česká a Veselá). V domě knížete Kounice na Velkém náměstí (pozn. náměstí Svobody) bydlel generál Kellermann. V druhém poschodí domu barona Schröffera bydlel pak generál Walther. V měšťanském domě U tří knížat se ubytoval maršál Berthier (pozn. ulice Minoritská). Generál Sébastiani bydlel v Žerotínově domě na ulici Černoorelská (pozn. dnešní Orlí). Na Zeleném trhu v biskupském paláci se ubytoval maršál Lannes a nedaleko v domě hraběte Auersperga ministr zahraničí Talleyrand. Napoleonova armáda jevila v Brně proti venkovu velmi přísnou kázeň. Vrozený francouzský humor a zdvořilost usnadnily mnohému Brňákovi bol, vyvolaný přítomností nepřítele. Princ Murat vydal téhož dne o 5. hodině odpolední rozkaz, že císařův příchod nutno je oslavit. Bylo nařízeno slavnostní osvětlení města. Za každým oknem museli hořet dvě svíce pod hrozbou uvalení pokuty pro ty co by zapomněli rozkazu vyhovět.

O pořádek ve městě se staralo vzorně francouzské četnictvo a Brňáci je tím raději poslouchali, poněvadž byli přísní, ale přes to zdvořilí. Při pohledu na každého francouzského četníka se zdálo, že Napoleon řídí svým geniálním duchem nejen celé armádní sbory, ale i jednotlivce, ba i toho nejpodřadnějšího vozataje. Šťastni byli ti Brňáci, kteří mluvili francouzsky nebo italsky. Mohli se bavit s vojáky, kteří pod prapory velikého válečníka prošli širými dálavami. Spisovný jazyk francouzský znaly ovšem jen vyšší vrstvy obyvatelstva. Prostý lid se dorozumíval posunky a němčinou a češtinou, komolenou francouzštinou. Císař Napoleon si potrpěl v Brně na lesk a každého dne pořádal přehlídky císařské gardy. Dne 24. listopadu byla pro francouzskou generalitu sloužena mše v kostele u sv. Tomáše. Francouzi vydali hned po vstupu do města vyhlášku, v níž obyvatelé byli vyzváni, aby se po dobu nepřátelské okupace chovali úplně klidně. Zvláště bylo varováno před zbytečnými řečmi a poplašnými zprávami.

„Magistrát královského hlavního města Brna tímto ohlašuje, že všichni městští a předměstští obyvatelé, u nichž jsou císařská francouzská vojska ubytována, se musí starat o jejich stravování a dodati všechny potraviny, jakož i oves a seno pro koně. Kromě toho se nařizuje všem obyvatelům, kteří přechovávají rakouský císařský majetek, by tento ihned odevzdali císařskému francouzskému komisaři. V Brně 25. listopadu 1805. Za starostu Jan Kurz, nejstarší radní.“   

Brňáky vždy upoutal Napoleonův průvod, kdykoliv se tento v ulicích Brna ukázal. Před ním jeli gardoví granátníci, jemu po boku osobní mameluk a za ním osobní stráž 40 mameluků. Takto projížděl na bělouši k Židovské nebo Brněnské bráně a odtud ven ke svým sborům. Při svém pobytu v Brně přijal císař v audienci zastupitelstvo země a okresů, jež ho prosilo o úlevy v okupaci. „Pánové“, odvětil císař. „Cítím, co trpíte. Vzdychám s vámi nad zlem, jež vám chování vaší vlády přivodilo. Ale nemohu za to. Není tomu ještě ani 4 roky, co jsem uzavřel s vaším panovníkem mír.“

Svůj hlavní stan v Brně Napoleon označoval „palais impérial de Brünn“. A tak nazýval dnešní místodržitelství ve všech svých bulletinech. I mnoho denních rozkazů má toto označení. Vycházely v císařově polní tiskárně.

 

Michal Lukšíček