Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. 7. 2018

Příměří roku 1809

brno1809b.jpg

 

UKONČENÍ VÁLKY ROKU 1809 NA JIŽNÍ MORAVĚ

Příměří uzavřené mezi armádami Jeho Veličenstva císařem Francouzů, králem Italským a Jeho Veličenstva císařem Rakouským ze dne 12.července 1809 v táboře u Znojma (statek Červený Dvůr, Suchohrdly/Zuckerhandl). Podepsané v zastoupení Jeho Jasností knížetem z Neuchatelu, náčelníkem štábu císařské francouzské armády, maršálem Berthierem a Maximilianem baronem Wimpffenem, náčelníkem štábu císařské královské armády.

Příměří válčících stran obsahovalo devět bodů a krom klidu zbraní stanovovalo demarkační hranici kterou tvořil na Moravě znojemský a brněnský kraj. Dále se obsazené území týkalo kraje bratislavského, území horního Rakouska, Štýrska, korunní země Istrie a přístavu Rijeka, území Tyrolska a Vorarlberku. Dále bylo uvedeno předání brněnské pevnosti (Špilberk) dne 14. července a Hradecké (Graz) pevnosti dne 15. července francouzské armádě.

Dne 13. července 1809 k šesté hodině večerní přitáhly do Brna dragounské eskadrony francouzského jezdectva a první pěší prapory III. armádního sboru v čele s divizním generálem Friantem. Ubytoval se na Velkém náměstí v barokním paláci Antona hraběte Belcrediho ve kterém pobýval do 19.července, kdy Louis hrabě Friant odjel na zámek v Podolí v jehož okolí se nacházelo francouzské vojenské ležení. Druhého dne 14. července přicházely do Brna další pěší prapory III. armádního sboru, které obsadily město a předměstí. Část francouzského jezdectva obsadila Vyškov. Dne 18. července přijel do města Brna vrchní velitel III. armádního sboru maršál Louis-Nicolas Davout, vévoda z Auerstädtu a kníže z Eggmühlu. Se svým štábem se ubytoval v budově Místodržitelského paláce.  Po příchodu francouzského vojska do města Brna a okolí se opakovala situace z roku 1805. Zaopatřovací povinnost a válečné kontribuce.

Na rozkaz Jeho Veličenstva francouzského císaře byla brněnskému kraji uložena válečná kontribuce 7.490 000 zl., z toho má být dle dalšího císařského nařízení 749.000 zl. určeno na uhrazení žoldu, jenž má požadovat v kraji ubytovaný III. armádní sbor. Jak přistoupit k pobytu francouzského vojska a čím je mu ubytovatel povinován, zodpověděla vyhláška podepsaná místodržitelem Prokopem hrabětem Lažanským.

Vyhláška ze dne 17. července: Aby se vyhnul všem svévolným útiskům při ubytování císařského francouzského vojska v ohledu zaopatření oddílů, jež mají uhradit ubytovatelé, a zároveň odstranit všechny stížnosti vojáků na nedostatky při malé povolnosti ubytovatelů, stanovil francouzský maršál vévoda z Auerstädtu na moji žádost zaopatřovací poplatky pro ubytované oddíly podle vojenských hodností a s ohledem na tuto věc, tak důležitou pro zachování klidu a pořádku, vydal pro III. armádní sbor, jemuž velí, tento denní rozkaz.

Jeho Excelence maršál vévoda z Auerstädtu, vedený přáním stanovit přiměřený způsob zaopatřování oddílů ubytovaných u soukromníků a předejít všem nepořádkům, které mohou vzniknout jak z přehnaných požadavků vojska, tak i ze vzdoru ubytovatelů, se rozhodl nařídit následující. Denní porce prostých vojáků ubytovaných v soukromí, jakož i poddůstojníků, sestává z: 1 ½ libry černého chleba, 7 ½ bílého chleba, 7 ½ luštěnin nebo zeleniny, 21 ½ masa, 1 mázu vína, nadto jim náleží místo u pece a společné světlo s obyvateli a sůl nutná k přípravě pokrmů.  

Důstojníci v hodnosti velitele pluku či eskadrony až do hodnosti podporučíka (včetně) mají být zaopatření u stolu ubytovatelů a nemusejí požadovat nic více. Pokud by někteří byli přesvědčení, že si mohou stěžovat, mají to učinit u příslušného velitelství a to určí zaopatření úředně a to tak, že poplatek nižšího úředníka se omezí na 3 jídla, poplatek velitele pluku či eskadrony na 4 jídla. Tito důstojníci navíc nebudou oprávněni požadovat denně více než dvě láhve vína.

Generálům, plukovníkům a majorům náleží zvláštní stůl. Jeho Excelence věří v jejich skromnost a v dobré smýšlení obyvatelstva, takže ani nepřiměřené požadavky jedněch, ani neochota druhých nedají příčinu ke stížnosti. Protože je ale důležité rovnoměrně rozdělit břímě zaopatření na soukromníky dle jejich jmění, mají se místní velitelé dohodnout s místní vrchností na přiměřeném opatření bytů důstojníků podle jejich hodností a zámožnosti ubytovatelů. Dle dalšího laskavého povolení pana maršála se obzvláště ubytovatelům povoluje v místech, kde není možné opatřit mužstvu víno, dát jim pivo, ale musí ho být dvakrát tolik než vína…

To, že důstojníci museli hradit stravu sami, nepřineslo příliš ulehčení, protože každý hospodář, kterého se to týkalo, poznal, jak málo byla tato povinnost uznávána a sledována. Když se ještě k těmto těžkým břemenům přidají ony neslýchané a nemírné požadavky obrovských kontribucí, rekvizicí a dodávek, které musel snést každý majitel statku, který měl tu smůlu, že byl na linii obsazené nepřítelem, je zcela jasné, že tímto vším se dostal do obrovského finančního rozvratu.

Dne 15. srpna se konala oslava narozenin císaře Napoleona. Slavnost začala konáním mše svaté na Petrově a posléze přehlídkou vojska na Velkém náměstí. Odpoledne se konala v Lužánkách ve velkém stanu hostina pro 350 hostů. Večer bylo uspořádáno slavnostní osvětlení města, v Lužánkách byl vypálen ohňostroj a slavnost zakončil velký ples za účasti brněnské honorace.

Ráno kolem páté hodiny ranní dne 16. září 1809 dělové salvy z pevnosti Špilberk dávaly na vědomí příjezd císaře Napoleona I. do Brna. Jeho Veličenstvo se opět ubytovalo v Místodržitelském paláci. K deváté hodině dopolední za doprovodu maršálů Berthiera a Davouta si prohlédl pevnost Špilberk. Druhého dne 17. září konal audience, kdy přijal deputaci moravských stavů v čele s místodržitelem hrabětem Lažanským. Císař hraběte přivítal slovy : „Bylo mi řečeno, že staráte se, aby jste zemi ulehčil.“ Potom se obrátil k biskupovi brněnskému, kterého před čtyřmi roky poznal, se slovy : „My dva se již známe.“ Když položil několik jiných otázek, zeptal se, které jsou nejlepší moravské kraje a velmi se rozhořčil proti vedoucím rakouským kruhům : „Oni chtěli válku, ne můj lid. Jsem si jist, Francouzi by nesnášeli jen tak lehce neštěstí, jakými vy jste postiženi. Já vždy chtěl mír a nic jsem na Rakousku nežádal. Věděl bych, co dělati se zemí tak krásnou, jakou je Morava, kdyby jen byla blíže Rýnu." Po audiencích odejel císař do Slavkova a na místa, kde slavně zvítězil. Na slavkovské bojišti provedl velkou přehlídku a cvičení celého III. armádního sboru. Kolem sedmé hodiny večerní se navrátil do Brna. Časně z rána dne 18. září odjel zpět do Vídně.

Mírová smlouva byla uzavřena 14. října 1809 ve Vídni. Císař Napoleon se tímto vzdal plánu na rozdělení císařského Rakouska na tři samostatné celky. Země Koruny české, Uhersko a alpské země.

Francouzská vojenská ležení v okolí Brna roku 1809 se nacházela v blízkosti obcí Podolí - Bedřichovice a Černovice -Brněnské Ivanovice (pozn.: dobově Vejvanovice).

Dobová zajímavost z nedalekého Vyškova . Přípis francouzského posádkového velitele, adresovaný starostovi města Vyškova ze dne 28. srpna 1809. „Již třikráte překročen byl rozkaz, vydaný v řeči obyvatelstva, aby se po čepobití (pozn.: večerka) neprodávalo francouzským vojákům víno. Rozkaz porušily krčmy č.43, 41 a 14. Proto račte pokutovati tato tři jmenovaná čísla. Pokuta je, jak víte, stanovena po 50 zlatých, které vám musí býti vyplaceny ihned. Pro případ odmítnutí, dejte jmenované zatknouti a uvězniti. Jakmile bude tato pokuta zaplacena, račte svolati schůzi městské rady a rozděliti pokutu 150 zlatých občanům nejchudším, starým a neduživým.“

Dne 28. října započali Francouzi na císařův rozkaz ničit špilberské opevnění. Pevnost ztrácí svůj vojenský význam. Byl vyhozen do povětří jihozápadní bastion a zbrojnice a byla zasypána studna na nádvoří. Teprve 3. listopadu 1809 opustilo francouzské vojsko Brno a následujícího dne přitáhlo opět rakouské vojsko.

(Prameny: Moravský zemský archiv; Dějiny města Brna; Fondy kapituly sv. Petra)

Michal Lukšíček (2018)